Projev Jaroslava Orla

Projev Jaroslava Orla

20.11.2010 16:49:33

Mgr. Jaroslav Orel

Projev na Sjezd KDU-ČSL /20. – 21.11.2010, Žďár nad Sázavou/

Dobrý den, dámy a pánové, zde v sále
a také Vy všichni, kteří nás sledujete prostřednictvím sdělovacích prostředků.

KDU-ČSL se dlouho potácela v problémech a to dneškem musí skončit. Dnes se tu představuje nová strana, noví lidé, nové myšlenky, nová politika, to vše poučené z minulosti.
Věřím Vám, delegátům Sjezdu, že pochopíte, proč se nebudu tolik věnovat vnitřním problémům naší strany, ale oslovím především veřejnost.
O našich interních věcech jsme se bavili dost na předchozích konferencích.
Jistě mi rozumíte, že to, co zde budu uvádět, budu říkat sub specie svého zvolení.

Vážení spoluobčané,
KDU-ČSL má za sebou problémové období a Vy, voliči, jste nám v posledních volbách do Poslanecké sněmovny jasně vzkázali, že dosavadním způsobem již nemůžeme pokračovat. Říkám bez ironie: Díky za tuto lekci, je očistná a pohnula nejtěžšími balvany, které nás tížily.
KDU-ČSL se vrací tam, kam patří. Patří mezi Vás, normální lidi, sdílí Vaše problémy, starosti i radosti – vždyť je to strana křesťanskodemokratická i lidová. V dnešní situaci je nezbytné, aby zastupovala především ty, které vládní politika nespravedlivě poškozuje.
Jsem hluboce přesvědčen, a fakta to dokládají, že vláda pod pláštíkem úspor rozsáhle přerozděluje příjmy ve prospěch vysokopříjmových skupinek na úkor nízko a středněpříjmových skupin. Z dřívějších 65% občanů s podprůměrnými příjmy jich je dnes již 68% a v důsledku dalších připravovaných vládních zákroků tento vývoj dále akceleruje. Tomu nemůžeme nečinně přihlížet.
Navíc vláda provádí škrty tak tupě, že sníží koupěschopnou poptávku a můžeme čekat dominový efekt, stagnaci výroby, snížení daňového inkasa atd.
Říkám proto jasně: lidová strana dnes musí být v opozici vůči vládě, vůči její politice, vůči bezohledným škrtům, vůči každému, kdo narušuje solidaritu, sociální soudržnost a podkopává tvořivost a kreativitu lidí. Tady se nemůžeme tvářit neutrálně a být lhostejní.
KDU-ČSL, jejíž duchovní kořeny vyrůstají z principu lásky k bližnímu, má samozřejmé místo po boku slabšího.
Několik slov k obecnějším zásadám naší nové nebo staronové politiky:
Základem politiky KDU-ČSL je model sociálně tržního hospodářství. Stojí na třech pilířích: solidarita, sociální soudržnost společnosti a podpora tvořivosti a kreativity všeobecně a podnikatelů zvlášť za přísného dodržování pravidel. To je opak „leštění klik“ na úřadech, které nyní podnikatele frustruje.
Bez těchto pilířů to nejsme my, lidovci, křesťanští demokraté.
V dobách růstu a konjunktury otvíráme prostor, aby schopní, kreativní a podnikaví mohli vytvářet pracovní místa a dosahovat nejvyšších zisků. Aby se stali bohatými. V dobách krize budeme požadovat, aby titíž nesli největší náklady krize na svých bedrech. To je morální, spravedlivé a společensky nejefektivnější uspořádání. Tedy pravý opak toho, co dělá dnešní vláda. To, co podniká, je pohrdání pracovitými lidmi.
Kvalitu života každého z nás bezprostředně určuje několik základních oblastí, rodina, práce, bydlení … a zdraví.
Uvedu k tomu jen krátce:
Nemohu např. souhlasit s tzv. pásmovým odměňováním ve státní správě, protože je to v rukách vládní koalice skrytý a účinný nástroj politizace státní správy, chcete-li „jánabráchismu“.
Pokud jde o zdraví:
- Úroveň zdravotní péče stoupá. Aby tomu tak bylo i v budoucnu, potřebujeme kvalitní lékaře a zdravotníky vůbec a kvalitní techniku i medikamenty. Obojí vyžaduje zvýšený příliv peněz. Říkám na rovinu to, co Vám jiní do poslední chvíle zamlčují, že se neobejdeme bez zvýšení zdravotního pojištění, a to i progresivně nastaveného. Vedle toho musí nastoupit diferenciace podle toho, jak šetrně či naopak nešetrně se svým zdravím zacházíme. Zde je velký prostor pro spravedlivější uspořádání.
- Chceme u nás udržet naše lékaře, a proto apelujeme na vládu, aby lékařům výrazně zlepšila platové a kariérní podmínky okamžitě. A tudíž neprodleně přistoupila k opatřením, která jsem zde uvedl. Odpovědná vláda nesmí dopustit exodus lékařů do ciziny. Musím se ptát: Které odborníky si vyženeme příště? Necháme si snad jen politiky, protože ty považujeme za schopné, a tudíž dobře placené?
Za zásadní považuji udržení funkčnosti průběžně financovaného penzijního systému. Není pravda, že je kvůli demografickému vývoji neudržitelný. Je neudržitelný, pokud nejsou někteří ochotni do něj platit, respektive přispívat: buď penězi, nebo tím, že vychovají děti – budoucí plátce. Pro ty, kdo na to mají, zde existuje již dnes nekonečná škála produktů individuálního penzijního připojištění.
Celá vládní hospodářská politika je postavena na mylném předpokladu, že se proškrtáme k prosperitě. Přitom vláda neškrtá tam, kde by měla /např. ekotendr/ a škrtá tam, kde by neměla – např. sociální dávky invalidům. Ono škrtat plošně umí každý středně vycvičený účetní. Ale najít nástroje, jak účinně podpořit investice, produkci, podpořit konkurenceschopnost na zahraničních trzích, na to se vláda nezmohla.
Náš přístup je jiný. Předně, my jsme vždy, nejen v této době, pro střízlivé hospodaření státu. Nás lidovce nemusí žádný politický konkurent poučovat o nutnosti šetření. Pro nás je typická střízlivost, hospodárnost a to, že nevyhazujme peníze za hlouposti. Děláme to tak doma, ale i v práci, v komunální politice i ve státních funkcích.
Taky ovšem považujeme za nezbytná prorůstová opatření, aby se ekonomika v důsledku škrtů nezadrhla. Mnozí jsme ještě nezapomněli negativní zkušenost z tzv. Klausových balíčků v roce 1997. Po nich nenásledovaly dohodnuté prorůstové impulzy, ekonomika se na dlouho zastavila, a to bylo důvodem, proč lidovci tehdy opustili vládu.
Blíží se stávka státních zaměstnanců. Nemáme z toho nejmenší radost. Je to však vina vlády. Proč zahnala občany k tak krajnímu prostředku? Je smutné, že se stát dostává do tak zásadního sporu se svými zaměstnanci v době výročí sametové revoluce.

V daňové oblasti jsme především pro progresivní zdanění příjmů fyzických osob. A to v dobách obtížných, jako je dnes, i pro výraznější progresi. V dobách konjunktury na takové progresi již trvat nebudeme. Naše ekonomika potřebuje nové investice: zvýšenou progresí daně z příjmu fyzických osob budeme motivovat podnikatele, aby více prostředků dali na investice a méně do své osobní spotřeby.
V otázce daňové progrese vycházíme tradičně z principu stejné subjektivní újmy. Jestliže pro samoživitelku s dvěma dětmi, pracující v pokladně supermarketu, znamená další ztráta stokoruny měsíčně docela vážný problém, pro manažera s dvousettisícovým platem znamená desetitisícové navýšení daně nulové ohrožení.
Nechci však, aby se zvyšovala daň z příjmu firmám. To by bylo opodstatněné jen v krajní situaci a v té dnes nejsme. Nemůžeme souhlasit se zvyšováním snížené sazby DPH.
Považuji za nutné se zmínit i o vztahu KDU-ČSL k církvím: KDU-ČSL se v tomto vztahu začne konečně chovat dospěle. Dostali jsme se vlastní nešikovností do pozice zhrzené milenky. My jsme chtěli exkluzivně zastupovat církev, naši členové si to přirozeně přejí, církevní představitelé nás v soukromí nabádali k podpoře, a sami pak veřejně podporovali jiné strany. Tento mix je neudržitelný. Ode dneška budeme tyto vztahy budovat tak, aby byly vždy k oboustrannému prospěchu.

Sestry a bratři,
záměrně jsem nemluvil o našem tradičním tématu podpory rodiny a dítěte. Potvrzuji to jako prioritu, ale mám pocit, že čím více o tom mluvíme, tím méně nám voliči rozumějí. Téma musíme nově promyslet.
To, jak si bude strana počínat, jak bude oslovovat voliče a kdy, jak povede volební kampaně – to je vlastně firemní výrobní strategie. A ty se nevyvěšují soupeřům před nos. A stokrát jsme to probrali na konferencích před Sjezdem. A tam jsem svoji představu řekl. To se začne dělat a musí to voliče přesvědčit.
Moje angažmá prosím berte takto: po úspěšné etapě v politice v blízkosti Josefa Luxe, jsem stál delší dobu stranou, neboť politiku této strany v podstatě trvale určoval pán, který si nedávno založil jinou stranu. S jeho způsoby a názory jsem se nemohl ztotožnit a možná si někteří všimli, že jsem při tom prokázal i značnou odolnost. Ale neustále jsem politiku pečlivě sledoval a studoval a nejsem v očích veřejnosti spojován s problémy posledních let. Myslím, že mohu odpovědně říct, že jsem připraven pro dnešní situaci.
Asi jste si všimli, že nepoužívám pojmy pravice, levice a střed, nespekuluji o tom, zda jsme na nějakém vrcholu trojúhelníku. To jsou teorie možná zajímavé pro nás, ale ne pro veřejnost. Z toho se ještě nikdo nenajedl.
Já osobně jsem inertní vůči tomu, jestli mě pravičák označí za levičáka nebo levičák za pravičáka. Mě zajímá pouze jedna věc a to, zda nám voliči rozumějí a jsou spokojeni s tím, jak je zastupujeme. Zajímá mě, zda jich přibývá, v čem s naší politikou souhlasí a v čem případně nikoliv. Velmi vřele doporučuji tento postoj celé naší straně. Já netáhnu a nechci táhnout stranu ani doleva ani doprava, ale pouze a výlučně blíže k voličům.
Teď budeme volit. Asi se většina shoduje, že by bylo optimální zvolit do nejvyšších orgánů mix: zkušenost a dynamiku. Jsem tomu velmi nakloněn.
Máme před sebou nejbližší dva cíle: za dva roky uspět v krajských a senátních volbách /uspět znamená zlepšit se/ a obnovit naše zastoupení v Poslanecké sněmovně.
Vážení spoluobčané,
určitě se po čase přesvědčíte, že před vámi stojí jiná strana, než na jakou jste byli zvyklí. Bude to strana srozumitelnější a čitelnější a bude hájit a prosazovat vaše zájmy.
Až půjdete k příštím volbám, rozhlédněte se a zjistíte, že to žádná jiná strana tak dobře nedělá.
Děkuji za pozornost.

 
Sdílet článek:Přidat k Yahoo Bookmarks Přidat k Facebook Přidat k Delicious Přidat k Twitter Přidat k StumbleUpon Přidat k MySpace Přidat k Google Bookmarks